B. Věcná část

Charakteristika zájmového území

Obec Radějovice se nachází v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji 12 km jihozápadně od Říčan (ORP). Žije zde 532 obyvatel ve 169 domech. Součástí obce je i vesnice Olešky. Rozloha katastru činí 5,1 km² a obec leží v průměrné nadmořské výšce 412 m.n.m. na horním toku Botiče. Potoka, který protéká celým katastrem obce od jihovýchodu na severozápad ke svému recipientu Vltavě v Praze.

Dopravní síť:

Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice III/00318 Hlubočinka - Herink. Ve vzdálenosti 1 km lze najet na silnici II/603 Praha - Jesenice - Kamenice.

Patří mezi sídla v území svažující se severozápadní části Benešovské pahorkatiny směrem k Jesenici.

Nejvyšším vrcholem je lokalita Ke Křížkům (450 m). Uvnitř obce jsou MVN – v Radějovicích je návesní rybník a další menší požární vodní nádrž, v Oleškách je velký a malý rybník nad zástavbou této vsi.

Benešovská pahorkatina

je zvlněným kopcovitým terénem, který tvoří jihovýchodní část katastru obce, odkud dolů stéká významný vodní tok Botič. Svým rozsahem jde o rozlehlou pahorkatinu, která tvoří geomorfologický celek v severní a severozápadní části Středočeské pahorkatiny. Rozkládá se na ploše 2410 km² ve středních Čechách po obou březích řeky Vltavy, zde tedy na jejím východním (pravém) břehu.

Oblast tak leží v povodí Vltavy. Pahorkatinu rozděluje hluboké údolí řeky Vltavy, přičemž menší pravobřežní část se táhne od Sedlčan přes Benešov až ke Kostelci nad Černými lesy. Radějovice pak na toku Botiče leží mezi Křížkovým Újezdcem a Horními Jirčany. Převažujícími horninami jsou granity středočeského plutonu.

Nejvyšší lokality na jihovýchodě katastru se svažují z výšek okolo 450 m n.m. (prameny Botiče) až po 370 m n.m. na severozápadě obce kam směřuje Botič k Osnici, Jesenici, Průhonicím až k Praze do Hostivaře a Nuslí.

Klimatické poměry

Základní rysy podnebí regionu určuje jeho poloha v mírně vlhkém podnebném pásu, v oblasti na přechodu mezi přímořským a pevninským podnebím s převládajícím západním prouděním vzduchu v teplém pololetí a východním prouděním v chladném pololetí. Významnými klimatickými činiteli jsou nadmořská výška území (srážky a teplota vzduchu), relativní členitost georeliéfu a orientace horských hřbetů (severovýchod jihozápad, tedy napříč převládajícímu větrnému proudění.

Pro území je charakteristické dlouhé a teplé léto, průměrný počet letních dnů se pohybuje v rozmezí 40-50 dní, v červenci dosahuje průměrná teplota 6 - 7 °C, na jihozápadě až 8 °C. Přechodné období bývá poměrně krátké, s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Průměrná teplota v dubnu se pohybuje mezi 17 - 18 °C, v říjnu je to o 10 °C méně. Mírně teplá až mírná zima trvá také krátce, ledových dnů bývá za rok v průměru do 40, počet dnů mrazových kolísá v rozmezí 110 - 160. Průměrná lednová teplota nebývá nižší než -3 °C, na jihozápadě nižší než -2 °C. Průměrné roční úhmy srážek dosahují cca 500 mm/rok.

Srážky

V průměru spadne za rok (dle údajů ČHMÚ) 607 mm vody při kolísání roční sumy od 585mm do 629mm na čtvereční metr. Rozdělení srážek během roku není rovnoměrné, měsíce chladné poloviny roku jsou sušší, v teplé části roku je dostatek vláhy. Největší měsíční úhrn se vyskytuje nejčastěji v červenci (31 %), méně často v červnu (20 %), srpnu (19 %), září (12 %) a květnu (11 %), ojediněle v dubnu (4 %). Nejnižší měsíční úhrn se objevuje v únoru (20 %), prosinci (19 %) a lednu (17 %). 

V průměru spadnou srážky ve 148 dnech roku, přičemž vydatnost větší než 1,0 mm má pouze 100 dní a vydatnost 10,0 mm a více připadá na 17 dní. Absolutně nejdelší srážková perioda byla zaznamenána v období od 18. listopadu do 12. prosince 1894 (tedy 25 dní) a nejdelší bezesrážková perioda (sucho) byla v období od 10. únova do 14. března 1893 (tedy 33 dní).

Sníh a sněhová pokrývka

Podle naměřených údajů spadne 7,4 % ročních srážek ve formě tuhé a 10,4 % jako srážky smížené. Výskyt těchto tuhých a smíšených srážek je omezen na období od listopadu do dubna, kdy je možno zaznamenat jak sněžení, tak výskyt sněhové pokrývky. Průměrně padá sníh ve 37 dnech v roce při maximu v lednu (9 dní). Sněhová pokrývka se tvoří průměrně v 54 dnech roku (maximum za sledované období 1946-47 až 1967-77 je 110 dní). Největší výška nového sněhu napadaného za 24 hodin činila 26 cm, výška souvislé sněhové pokrývky dosáhla maxima 79 cm v únoru 1947.

Množství sněhových srážek z celkového ročního úhrnu srážek se zvyšuje s nadmořskou výškou. Ve výškách 200-400 m n.m. tvoří sněhové srážky přes 10% celoročních srážek, ve výškách 400-600 m n.m. přes 16 % a ve výškách 600-800 m n.m. již 23%. Ve východní části okresu je 35-40 dní se sněhovými srážkami ročně, v západní části 40-50 dní.